Článek představuje druhou a přitom relativně uzavřenou část série, která je věnována analýze chápání jazyka ve vybraných dílech Francise Bacona a Jana Amose Komenského. Předkládá textovou analýzu dvou pozdních Komenského děl o vzdělání a představuje pokus nechat vystoupit specifikám jeho pojetí jazyka, tak jak se v textech ukazují a jsou kultivovány.

lnek pedstavuje prvn a pitom relativn uzavenou st srie, kter je vnovna analze pojet jazyka ve vybranch dlech Francise Bacona a Jana Amose Komenskho. Pedkld textovou analzu Baconova dla Nov Atlantida a naznauje ptomnost multilinguln, metafyzick a teologick roviny v Baconov pstupu k jazyku.

A near exclusive focus on Hannah Arendt’s concept of forgiveness from her major work The Human Condition has obscured the equally important model of reconciliation in her writings on aesthetics and in her Thought Notebook. By engaging Arendt in a dialogue with her contemporaries and friends Ingeborg Bachmann and Hermann Broch, on the one hand, and with the classic thinkers of tragedy, Aristotle and Goethe, on the other hand, I show how reconciliation responds to the situation of fatherlessness after 1945 (...) and, as a “reconciliation with reality,” offers a new basis for intersubjectivity. Having, as Arendt writes, “enough of origin within” ourselves to do without pre-established categories cannot mean that we must begin to “father” ourselves but that, on the contrary, our inception as beings born to begin anew leaves us radically forlorn and yet equipped with everything we need to “make world” with one another. The essay contends that imagination, judgment, and understanding build a network of thought figures in Arendt that are tied to reality through the work of reconciliation. (shrink)

A near exclusive focus on Hannah Arendt’s concept of forgiveness from her major work The Human Condition has obscured the equally important model of reconciliation in her writings on aesthetics and in her Thought Notebook. By engaging Arendt in a dialogue with her contemporaries and friends Ingeborg Bachmann and Hermann Broch, on the one hand, and with the classic thinkers of tragedy, Aristotle and Goethe, on the other hand, I show how reconciliation responds to the situation of fatherlessness after 1945 (...) and, as a “reconciliation with reality,” offers a new basis for intersubjectivity. Having, as Arendt writes, “enough of origin within” ourselves to do without pre-established categories cannot mean that we must begin to “father” ourselves but that, on the contrary, our inception as beings born to begin anew leaves us radically forlorn and yet equipped with everything we need to “make world” with one another. The essay contends that imagination, judgment, and understanding build a network of thought figures in Arendt that are tied to reality through the work of reconciliation. (shrink)

The Aleksanteri Institute of the University of Helsinki organized in 25–26 of September 2009 a special symposium Northern Lights — Facets of Enlightenment Culture with the aim to discuss form of Enlightenment thought in Sweden/Finland and Russia. The symposium, which was opened by Prof. Emeritus Matti Klinge, a renowned historian of 18th- and 19th-century Finland, had four participants from Russia, five from Finland and one from Germany; thus, it was yet a quite small event, but we hope that with it (...) the foundations of a fruitful co-operation, with annual symposia on questions of Enlightenment culture, will be laid. Of the speakers, Prof. Tatiana Artemyeva, Dr. Oili Pulkkinen and Prof. Vesa Oittinen focused on more general problems of study of Enlightenment ideas, while the other contributions dealt with different ―case studies‖ either in Sweden/Finland (Dr. Kimmo Sarje, Dr. Johan Sten), Russia (Prof. Mikhail Mikeshin, Dr. Johannes Remy, Dr. Larisa Agamalian), in France (Dr. Alla Zlatopolskaya) or Germany (Dr. Carola Häntsch). (shrink)

Protože česká komeniologie a intelektuální historie dosud postrádají komplexnější monografické pojednání o vztahu Komenský – Bacon, je cílem této knihy přiblížit koncepci reformy (respektive obnovy) vědění obsaženou v dílech obou jmenovaných osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona (1561–1626). Zatímco v první části knihy jsou cesty obou myslitelů k vrcholné podobě jejich vizí sledovány odděleně, druhá část se soustředí na zodpovězení především těch otázek, které oba (...) autory spojují: V čem spočívá jádro projektu reformy vědění u Komenského a v čem u Bacona? Jaká je struktura a koncepce jejich projektů? Jedná se o projekt obnovy, nebo o vizi pokroku vědění? Jak si Komenský a Bacon představovali realizaci svých záměrů? Jakou metodu k tomu zvolili? Do jaké míry byl Komenský Baconem ovlivněn? Co je pojítkem obou projektů? Na základě odpovědí na tyto otázky se autor v závěru knihy pokouší rozřešit dlouhodobý interpretační spor o povaze Komenského vztahu k Baconovi: Byl Komenský významným pokračovatelem a propagátorem Baconova díla? Nebo byl naopak myslitelem, který Baconův odkaz zjednodušil a zvulgarizoval? Anebo byl Komenský vskutku svébytnou filozofickou osobností, jež byla inspirována spíše jen duchem Baconova díla? (shrink)

The paper compares Comenius’ usage of the terms unum, verum and bonum in his metaphysical writings both with the expression of the image of the Trinity in De civitate dei by Aurelius Augustinus and with the concept of existence as three basic movements in the philosophical work of Jan Patočka. The purpose of the text is to show, despite the differences in historical periods, language and life experience, the possible similarity or connection of the vision that Augustine, Comenius and Patočka (...) mediate in their works. (shrink)

Příspěvek se snaží ukázat, jaký dopad mělo poznávání přírody Nového světa na utváření specific- kých podob raně novověké vědecké kooperace a vědy obecně. Záměrem textu je prezentovat originální metody a formy vědění, které v souvislosti s kooperativním poznáváním Nového světa především ve Španělsku vznikaly a jež v soudobé Evropě neměly obdobu. Studie tak chce poukázat na význam, který mělo poznávání Nového světa Španěly v procesu tzv. vědecké revoluce, resp. proměny vědecké praxe i teoretických episte- mologických schémat.

Let R be an o-minimal field with a proper convex subring V. We axiomatize the class of all structures such that , the corresponding residue field with structure induced from R via the residue map, is o-minimal. More precisely, in Maříková [8] it was shown that certain first-order conditions on are sufficient for the o-minimality of . Here we prove that these conditions are also necessary.

Studie se zabývá problematikou renesančních historiae naturalis, zejména potom vztahem, který v tomto žánru zaujímala empirie a tradiční vědění. Článek analyzuje rozdíly mezi historiae naturalis Starého světa (Gessner, Aldrovandi) a světa Nového (Oviedo, Hernández). Hlavním cílem textu je charakterizovat specifika těchto dvou typů „přírodní historie“ a stejně tak ukázat jejich podobnosti a poukázat na „zdánlivé paradoxy“.

MAKKY, Lukáš : Od začiatku po koniec a ešte ďalej: umenie v definičných súradniciach. [From the Beginning til the End and Beyond: The Art in Definitional Coordinates]. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, Opera Philosophica. 256 pp.

MAKKY, Lukáš : Od začiatku po koniec a ešte ďalej: umenie v definičných súradniciach. [From the Beginning til the End and Beyond: The Art in Definitional Coordinates]. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, Opera Philosophica. 256 pp.

MAKKY, Lukáš : Od začiatku po koniec a ešte ďalej: umenie v definičných súradniciach. [From the Beginning til the End and Beyond: The Art in Definitional Coordinates]. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, Opera Philosophica. 256 pp.

MAKKY, Lukáš : Od začiatku po koniec a ešte ďalej: umenie v definičných súradniciach. [From the Beginning til the End and Beyond: The Art in Definitional Coordinates]. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, Opera Philosophica. 256 pp.

MAKKY, Lukáš : Od začiatku po koniec a ešte ďalej: umenie v definičných súradniciach. [From the Beginning til the End and Beyond: The Art in Definitional Coordinates]. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, Opera Philosophica. 256 pp.

MAKKY, Lukáš : Od začiatku po koniec a ešte ďalej: umenie v definičných súradniciach. [From the Beginning til the End and Beyond: The Art in Definitional Coordinates]. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, Opera Philosophica. 256 pp.

Nového knížka Filosof T. G. Masaryk (1994) má tři roviny, které se přirozeně neustále stýkají a prolínají: bilancování dosavadní masarykovské literatury s důrazem na rozbor literatury nejnovější, pokus o systematizaci Masarykova díla, postižení jeho vnitřní logiky a vřazení do evropských souvislostí (Brentano, Husserl), a konečně otevírání a řešení otázek, které je možné v užším slova smyslu označit za problémové a aktuální. Nový ukazuje, jak pomáhá Masarykovo myšlení vracet znovu otázku smyslu a řádu našeho usilování a tvoření.

The text presents the results of a qualitative study focused on the issue of using nanomaterials in the extraordinary circumstances linked to the COVID-19 pandemic, particularly referring to the “Roušky s TULkou” initiative. Within several weeks, this initiative managed to launch the production of highly efficient nanofiber filters using the original AC Electrospinning technology on an industrial scale. The goal of the research was to analyse both the regional experience and the value-based challenges, conflicts and ethical dilemmas posed by an (...) emergency situation. The theoretical starting points of the research were the Turnerian understanding of liminality, communitas and antistructure and Stenner’s concept of liminal spaces. The results of the research show that the pandemic situation contributed to the emergence of an unexpected potential of the new technology and that the realisation of the activity was influenced not only by know-how and the university’s technical facilities, but particularly by social capital, thus uncovering the potential of the anti-structural character of the initiative and the temporary suspension of hierarchically established university structures. (shrink)

Tento článek se zabývá dvěma aritmetickými systémy - konkrétně systémem, který představil R. Dedekind a systémem, který vytvořil G. Frege - a paradoxy, které se zde vyskytují - tedy Burali-Fortiho paradoxem (což je vůbec první fomrulace moderního paradoxu), Cantorovým paradoxem a Russellovým paradoxem. Hlavním cílem je ukázat, co mají tyto paradoxy společného a zdůvodnit, že ačkoli se tyto paradoxy vyskytují v různých systémech, mají společné znaky. Na základě studia uvedených systémů, paradoxů i různých řešení těchto paradoxů, autorka dospívá k tvrzení, (...) že zkoumané paradoxy vznikají na stejném základě, a to na základě problému nehierarchizovanosti.V dodatku tohoto článku navíc čtenář nalezne dva zajímavé historické exkurzy. První z nich předkládá v historicky autentické podobě odvození Burali-Fortiho paradoxu Druhý exkurz je věnován Russellovu paradoxu a představuje jej nejen v podobě, jak jej vyjádřil B. Russell, ale také ve formulaci G. Frega. (shrink)

Tento článek se zabývá dvěma aritmetickými systémy - konkrétně systémem, který představil R. Dedekind a systémem, který vytvořil G. Frege - a paradoxy, které se zde vyskytují - tedy Burali-Fortiho paradoxem (což je vůbec první fomrulace moderního paradoxu), Cantorovým paradoxem a Russellovým paradoxem. Hlavním cílem je ukázat, co mají tyto paradoxy společného a zdůvodnit, že ačkoli se tyto paradoxy vyskytují v různých systémech, mají společné znaky. Na základě studia uvedených systémů, paradoxů i různých řešení těchto paradoxů, autorka dospívá k tvrzení, (...) že zkoumané paradoxy vznikají na stejném základě, a to na základě problému nehierarchizovanosti.V dodatku tohoto článku navíc čtenář nalezne dva zajímavé historické exkurzy. První z nich předkládá v historicky autentické podobě odvození Burali-Fortiho paradoxu Druhý exkurz je věnován Russellovu paradoxu a představuje jej nejen v podobě, jak jej vyjádřil B. Russell, ale také ve formulaci G. Frega. (shrink)

MAKKY, L. : Obraz, umenie a kultúra doby železnej na Slovensku: Umelecký a estetický pohľad. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove. ISBN 978-80-555-1843-5.

MAKKY, L. : Obraz, umenie a kultúra doby železnej na Slovensku: Umelecký a estetický pohľad. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove. ISBN 978-80-555-1843-5.

Daß einer der zentralsten Texte, mit denen sich die Byzantinistik zu beschäftigen hat, das unter dem Namen des Kaisers Konstantinos VII. Porphyrogennetos laufende „Zeremonienbuch“, nicht nur von einem codex unicus, dem Cod. Lips. Univ. Rep. I 17 (gr. 28) (im folgenden: L), repräsentiert wird, sondern daß es daneben auch einen Überlieferungszweig in Palimpsesten gibt, ist der Wissenschaft seit geraumer Zeit bekannt: 1960 veröffentlichten Cyril Mango und Ihor Ševčenko eine erste Studie zu den von ihnen im Cod. Chalc. S. Trinitatis 133 (...) (125) aufgefundenen Palimpsestfragmenten (im folgenden: C), und in den siebziger Jahren des vergangenen Jahrhunderts entdeckten bzw. identifizierten Wolfgang Waldstein und Otto Kresten weitere palimpsestierte Bruchstücke im Cod. Athous Vatop. 1003 (im folgenden: V) und stellten fest, daß die palimpsestierten Folien des Vatopedinus aus dem nämlichen „Muttercodex“ stammen, der auch bei der Anfertigung des Chalcensis palimpsestiert und ausgebeutet wurde. (shrink)

Dne 17. 3. 2011 převzal Ladislav Kvasz jako první česko-slovenský laureát prestižní ocenění Prémio Internacional Fernando Gil para a Filosofia da Ciencia za rok 2010 označované také jako Nobelova cena ve filosofii. Toto velice prestižní ocenění mu bylo uděleno za knihu Patterns of Change. Linguistic Innovations in the Development of Classical Matematics, v níž prezentoval svou vlastní teorii o potencialitách jazyka matematiky.

2 female Taiwanese scholars of Chinese philosophy - Lin Yue-huei and Wu Hui-Ling.

del. 1. Od protofilozofskih klasikov do neokonfucianstva dinastije Song -- del. 2. Zaton tradicije in obdobje moderne.

Zawiera wybór pism Jana Amosa Komeńskiego.

This book presents a complex picture of the universe and man from historical and contemporary perspectives, including philosophical, theological, and scientific perspectives. It consists of several papers by authors from various fields, and it is divided into three main parts. The first part addresses some interesting questions from the history of philosophy and theology; the second part focuses on contemporary astrophysics and astrobiology and the question of extraterrestrial life; the third part considers the ethical and environmental dimensions of these questions. (...) --------------------------- Received: 19/02/2023. Reviewed: 17/03/2023. Accepted: 30/03/2022. (shrink)

In Ordinatio I, 39 Scotus distinguishes two ways in which the distinction between sensus compostionis and sensus divisionis can be made: According to the first way the „composition and division“ relates to two different (sensus divisionis) or one and the same (sensus compositionis) instants of time; according to the other the distinction is made between an assertion of compossibility of the contradictory predicates in one and the same instant of time (sensus compositionis) and an assertion of actuality of the one (...) and possibility of the other of the contradictory predicates in one and the very same instant of time (sensus divisionis). The author presents a formal logical analysis of all these various senses of modal propositions and shows how Scotus strictly separated modality from temporality, and contingency from mutability. (shrink)

Cílem tohoto textu je vyložit teorii poznání u prvorepublikového národohospodáře Jana Loevensteina. Hlavním zájmem Loevensteinova studia noetiky bylo odstranění rozporů v originálním přístupu k ekonomické metodologii u Karla Engliše. Předkládaná noetická koncepce je proto nezáměrným důsledkem kritiky některých aspektů Schopenhaurovy filosofie a Englišovy teleologie. Nejvýraznějším přínosem pro teleologii a metodologický apriorismus je objektivní platnost soudů při využití Loevensteinových noetických základů.

Článek srovnává pojetí člověka jako bytosti, situované v celkové souvislosti a vyznačující se otevřeností a sebetranscendencí, v myšlení Jana Patočky a Karla Rahnera, a to se zvláštním zřetelem na interpretaci postavy bohočlověka u obou autorů. Srovnává a dává do souvislosti Patočkův pojem "světa" a pojem "tajemství" u Karla Rahnera, jejich pojetí dějinnosti i radikálního ohrožení člověka. Konečně se zabývá interpretací postavy bohočlověka, kterou můžeme u obou autorů chápat jako klíčovou pro lidskou existenci, a zároveň si můžeme všimnout, že odlišné (...) interpretace tohoto motivu u obou autorů jsou si vnitřně překvapivě blízké. (shrink)